😈&👿 ▬ ŘEČ DUŠE.

Největší potíž s vyjádřením opravdové lásky, té, která je „řečí duše“, je to, že nastaví vždy zrcadlo tomu, co zůstává skryto někde hluboko pod slupkou naší civilizační fasády, které říkáme image.

A když se nad tím jen lehce zamyslíme, tak si uvědomíme, že mnohdy zničíme jádro naší osobnosti tak, že zbyde jenom ta povrchová slupka. Vlastně zkameníme do tzv. oficiálního vzezření. Do dress codu naší role.

To, co se nám při zrcadlení naší duše nabízí negativně k spatření, nemusí být hned příšery z análů psychiatrických ústavů nebo holywoodských filmů. 

Daleko největší hrůza, kterou budeme prožívat, zadíváme-li se do kaleidoskopu své duše, bude poznání, že „všechno je jinak“:

Zjistíme, že my sami jsme jiní, než jsme si dosud mysleli nebo si sebe představovali. Zjistíme že namísto, aby naše image mluvila o nás, je jenom prchavým PR, který o nás vlastně moc nevypovídá.

A poslední rána. Zjistíme, že i ostatní lidé jsou také jiní, než jak bychom je my sami rádi viděli, a vůbec celý svět je nekonečně jiný – hlubší, paradoxnější a bohatší svými významy, než jak jsme si navykli na něj nahlížet.

Pokusíte-li se vymanit se z tíživého sevření falešných dobových trendů, je celkem nezbytné, avyste si vyzkoušeli i některé méně obvyklé cesty. Třeba tu duchovní. Ale napadlo by vás, že duše je spojena skrze vaše oblečení se světem více než je možná někdy milo i zdrávo? A co, byste dali za to, když byste věděli, jak svým postojem a pohledem či oblečením, učesem či nalíčením vyjádřit svou lásku? Přemýšlejte o tom.

Váš Michal Zdeněk Zachar (www.pei.cz, www.imagemaker.cz)

Žádné komentáře:

Okomentovat