PŘÁNÍ ♥

Někdy si chci přát. Aby se každý z nás mohl jednou smířit se svým stínem. Celý svůj život pracujeme na svém stínu. Tvoříme ho odpadem svého myšlení, své stravy a svého dechu. Tedy toho, co nestrávíme, nevydechneme a nesdělíme světu. Vědomí nikdy neporazí nevědomí. Ani nemůže. Může ho je prozářit. Poodhalit. Všimli jste si někdy, že čím více světla vědomí se pokoušíme vrhat na svoje stíny, tím méně je vidíme? Někdy jen zhasnu a tiše stojím ve tmě. Dívám se do tmy vidím i jak ona září. Možná to zkuste taky. čím více světla totiž máte v duši, tím větší tma se vám pak zdá, že vás obestírá. A pak platí stonásobně to, co říkával sv. Pavel: "Nedělám to, co chci, ale to, co nenávidím:" To řekl ještě jako šavel, jako římský výběrčí daní. Když si uvědomil, co vlastně dělá. A čmí větší a temnější je stín, tím více světla může skrývat. To je i důvod, proč někteří z nás milují ty, co jsou předem ztraceni. I když platí i to, opačné. Čím více světla vnášíš, tím větší stín máš. 

V tom případě byl Ježíš pěknej hajzl, vám teda řeknu :). No mohl být. Ale rozhodl se jinak. Tohle je mimochodem i důvodem, přechodem ze světla do stínu, proč se láska jednoho k druhému může z milující lásky změnit náhle v ledovou nenávist. To se stává. Když však při tomhle otřesu zkusíte vzít svůj i ten cizí stín na milost a obejmete jej, aby pochopil, že je stále s vámi a a vším je jako vaše další já přijímán, pak ztratí svůj destruktivní charakter a začne vám sloužit. Či spíše začnete ho vnímat jako sebe sama ne jako sluhu. Nikdo není vaším sluhou. Jen bratrem a sestrou.

Je to tísníví pocit, vnímat svět kolem a dívat se na lidi, kteří prohlašují, že svůj stín nemají. O to tísnivější, když si uvědomujete, že ti, co ze sebe dělají největší svaté a ti kdo nejvíce zapírají svůj stín, jsou jím nakonec nejpravděpodobněji nejčastěji přemoženi. Ve chvílích rozhodnutí, která jim zablokují jejich život. Kdo chce zahánět křížem a mečem zlo a živí touto pokryteckou láskou jednou vzývající v tom druhém Boha a podruhé vymítající ďábla, tedy vlastně pořád jen své ego, ten nikdy do sféry pokoje nedojde. O to víc mu to z celého srdce přeju. MZZ

hudba: Agnus Dei - https://youtu.be/AiuC_CaObbI