Slepota evoluční komunikace V. aneb CO DÁL?

Každý jednou dojde na konec, své cesty. A tam si bude chvíli přepočítávat své blešky v kožíšku. Své zkušenosti, které cestou životem posbíral. Bude se dívat na sebe i svůj život.

To, co dnes vládne světu je IMAGE. Obraz. Obraz bez duše. Vnější podoba, která rozechvívá bůhví, jakou emoci a  ani netušíme, co je vlastně zač. Člověku chybí jeho přirozená a přirozeně prožívaná SPIRITUALITA. Její odlesky sice běhají v osobnostním rozvoji a mnoha podobných poťouchlých hrách s egem, ale skutečnost nikdo z nás dnes vidět ani nechceme. A tak jsem to spojil.

Spiritual Image je netradiční provádění osobnostního rozvoje jedince skrze jeho oblečení a doplňky, včetně líčení.

Spiritualita je totiž umění komunikace proměny. Neměli bychom svůj život přitesávat podle předem určené formy. Není třeba mít pro život pevný plán či řád. Spiritualita je naše a námi prožívaná duchovnost. 


Pevný řád máme - v sobě – jen ho neznáme, případně ho odmítáme (z mnohdy neznámých či převzatých důvodů)…ač mám kudrnaté vlasy, toužím po rovných, např.. Spiritualita je jít svému vnitřnímu řádu naproti tak, aby se objevil i navenek. Spíše se potřebujeme naučit být pozorní k vnitřnímu rytmu svého života a ten můžeme objevit právě v tom, když se pozorujeme při svém oblékání, nalíčení či doplňcích. Stejně to děláme, tak co můžeme ztratit? Falešný paobraz sebe sama?

Lidé se příliš často snaží změnit svůj život používáním vůle jako jakéhosi kladiva, kterému jejich intelekt stanoví cíl programu a vůle pak život zdeformuje jeho četnými údery do žádané podoby. A tím naším kladivem je naše mysl a my jsme snadno manipulovatelní pod záminkou konání a dělení věcí a jevů na "správně-špatně". 


Přistoupit takto k posvátnosti lidské existence je velmi hrubé a povrchní. A necitlivé. Odcizuje nás to našemu nitru. A my pak mnoho let bloudíme po pouštích svých mechanických duchovních programů. Kde nakonec umíráme žízní i hladem, který si způsobujeme my sami. Zvenku pak vypadáme černě, šedě, nezajímavě. Nebo naopak. Záříme neony barev. Jsme rádoby zajímavými. Jsme JAKO.

Pro umění žít v souladu s vlastní duší neexistují žádná obecná pravidla – je jím jen náš vnitřní řád – „kupodivu“ navíc velmi dobře korelující s přírodními zákony. Jde o to člověku umožnit toto pochopit a pomoci OSTATNÍM, kteří NEJSOU JÍM, porozumět mu i navenek. A tak se může imagemaker (KDOKOLIV) vyučený v systému 3AXIS®, stát tím, kdo vás skrze váš "outfit" dovede do vnitřního světa vašeho srdce. A to je pokračování evoluce. Evoluční komunikace. V tom, udělat ji PRAVDIVOU. Bez lží vůči sobě i ostatním.

V tomto čase se potkáváme s tím, že je v osobním a firemním prostředí kladen velký důraz na image jako na skoro nepostradatelnou až životodárnou sílu. A není to proto, že by ji firmy tak milovaly. Oceňujeme ji především proto, že situace vztahů mezi lidmi a na trhu práce a tempo jeho změny, jsou v této době tak nevyzpytatelné a závratně rychlé, že staré modely chování a komunikace, již prostě nefungují.

Dnes se proto opět otvíráme vzhledu, image a imaginacím, práci s barvami a tvary ve vnějším i vnitřním prostředí. Na sobě samých i na našich produktech. Image je vnějším zobrazením či ještě lépe vyjádřením naší vnitřní kreativní tvořivé síly. Naší citovosti, vlastně i ženskosti. Překonáváme různé prahy a objevujeme nové možnosti. Nabízí se nám díky tomu poznání světa kreativity, a tím i skvělých možností, o kterých se lineární, rovnoběžná mysl usilující o přesná a jasná řízení a soustředěná na venkovní svět ani nedozví.

Mnoho z nás se snaží dokazovat svá tvrzení a nebo osobnostní rozvoj pomocí různých tezí, které nemůže nikdo úspěšně kritizovat ani vyvrátit. Vytváříme tak svět mrtvých zón úniku ze sebe a od sebe sama, nikoliv vlastního souznění. 


Osobně spatřuji řešení v tom, najít v každém z nás něco zajímavého a originálního, a to pak ukázat navenek. Věřím, že je to v každém z nás. Avšak to můžeme udělat jen tehdy, pokud půjdeme stezkou, kterou ještě nikdo před námi nešel. Tím, že si sundáme růžové brýle představ a zkusíme se vidět taková, jací jsme. Jinak si jen budeme vytvářet kroužky stejně postižených slepců. A těm pak stačí přiřadit krysaře i s píšťalkou.

A tak hledám a pomáhám (po)odhalit každému něco z vás, pomocí vaši vlastní image, tvořím tak vaši vlastní identitu a tím i utvářím možnost vyjádřit vaši vlastní osobnost. Takovou, jakou ji chcete mít vy, nejen vaše okolí.

A proč zrovna image? Víte, mnoho z nás se rádo spoléhá na "spolehlivá" řešení. Dokonce i způsob, jakým kde co kritizujeme, je stále stejný. Často se stane, že díky novému přístupu vznikne také nový styl myšlení. A situace zdánlivě neřešitelné, náhle získávají svěží a nekonvenční způsob projevu. Že je to vzrušující? 


Skutečné poznání přináší člověku schopnost vidět se takový, jaký ve skutečnosti je. Nikoliv jen svůj odraz v zrcadle. Používáte-li příliš svůj intelekt a vůli, může se vám stát, že vaše práce nebo přehnané esoterní vnímání, ovládne i vaši identitu. Často se člověk, ta pestrá a bohatá komplexnost ducha, duše a těla scvrkne na pouhou prožívanou roli. A my se často stáváme vězni své role. A naše existence se tak redukuje jen na "práci" či "bezpodmínečnou lásku". Ale postupně se v této roli rezignuje na vše niterné. Aniž to my vnímáme. Je to pohodlnější. A přitom se svému vnitřnímu životu více a více vzdalujeme.

A možnosti, které spaly pod povrchem této jednotvárnosti, nyní díky vaší kreativitě procitají.

A proč zrovna image - současný svět vytváří formy, škatulky, rámce – potřebuje je, kvůli pořádku, systému, logice zařazení (převažující maskulinní společnost). Chci-li v tomto světě fungovat, potřebuji se do něj zařadit a je pro mě dobré vědět, ve které škatulce, rámci (oblečení, bydlení, společenském a profesní zařazení)…se budu cítit dobře, co je mi vlastní, co je pro mě ještě přijatelné a co už ne, případně jak mohu upravit onu škatulku, aby to pro mě bylo o spokojeném žití, vědět, do jakého kompromisu mohu ještě jít a čemu se už vyhnout.

A zároveň nás cosi táhne nazpět do tajemných hlubin duše. Často se při setkání s takovýmto člověkem setkáváme jen s jeho rolí. Hledáte individualitu, ale nenajdete ji. Lidé i firmy si dnes začínají uvědomovat nesmírný význam živé a kreativní práce s image a imaginací, jež objevují stále nové možnosti, a smiřují se s nevyzpytatelnou "anarchií chaosu", která k nim prostě patří. Tvorba vlastního image je magie života, je to skok, který je pro plný a hluboký lidský život nezbytný. A který se každý den odehrává znovu a znovu.

A tak tvorbou našeho image vkládáme více energie tam, kam skutečně patří. Do sebe sama. Člověk, jehož práce a život je založen na tvorbě své vlastní image a imaginaci s ní, je jádrem sebe sama v míře dosud nepoznané. Proto dnešní svět tolik 
potřebuje všechny lidi jako básníky našeho společného vzhledu. A takovýto umělec může do vašeho světa vnést svěžest, kterou náš svět tak často postrádá a otevřít okna i dveře tam, kde dosud stály neproniknutelné zdi. Ovšem, jen tehdy, nejsou-li to zdi, které jsou ty opěrné. Zase nejsme úplní blbci, abychom si zbourali celý dům, že? 

Mají-li se spontaneita, intuice a kreativita stát součástí vašeho života - vítejte v novém století. V století, které se jednou nazve stoletím evoluční komunikace. Která nás jen vede k tomu, stát se člověkem. Protože jako lidé se sice rodíme, ale člověkem se celý život stáváme. Vlastně i češeme, líčíme a oblékáme?


MZZ