SLEPÁ ULIČKA

Někdy máme sklon si myslel, že partnerovi slabosti a zvláštnosti škodí naší stabilitě a blahobytu. A partner zase na druhé straně považuje vaše vrozené obavy a zábrany za frustrující a omezující. Takže plodem tohoto konfliktu hodnot a postojů může být mnoho vzájemného obviňování a pocitu viny. A jeden má tak pocit, že musí udržovat vztah v chodu, zatímco ten druhý je nespolehlivý a nezodpovědný, alespoň podle něj. Ale druhý zase nemůže vystát, že by měl hrát podle partnerových pravidel a považuje ho za „despotického otce", který mu odepře i tu nejmenší zábavu. „Tyran a volnomyšlenkář" by byl přiléhavý název pro takovéto partnerství. Je vedro a to nám všem unikají emoce rychleji z podpalubí. A venku syčí a prskají...

Co se týče možnosti zaujmout pozitivnější postoj, jeden z vás dvou by se měl snažit uvidět, že ten druhý se, vědomě či nevědomě, přece jen pokouší přizpůsobit, měl by přestat všechno kontrolovat a měl by se přiznat ke svým obavám, a tak je i rozptýlit. A druhý by měl sám sobě poctivě připustit, že potřebuje sebekázeň, že musí být praktičtější a obecně zlepšit své chování k okolí. Nakonec, oba partneři jsou touto vzájemnou interakcí nuceni spíše svému svědomí naslouchat, namísto toho, aby ho projektovali jeden do druhého ve formě vzájemného obviňování. Pokud tuto psychologickou slepou uličku nevyřešíte anebo ji alespoň neuznáte, tento aspekt vzájemné partnerské komunikace vám zabrání cokoli společně vybudovat. A mezi vámi bude i v zimě jen velké vedro... MZZ

Žádné komentáře:

Okomentovat