Meditace je radost ze života

Meditace je technika odvozená z východních duchovních cvičení. Různé meditační techniky byly praktikovány v klášterech v Číně a Indii už před mnoha tisíciletími, dnes je velmi populární i v západních zemích. Je třeba rozlišovat mezi způsoby vedoucími k meditaci a meditací samotnou. Existuje nespočet různých forem meditace, ale jejich jediným cílem je uvést praktikujícího do stavu meditace, který je hlubokým duchovním, mystickým prožitkem a je s to úplně změnit vnitřní život člověka i jeho vnímání a chápání světa. Tohoto stavu dosáhnou však jen nemnozí adepti meditace. I života.

Ovšem už i samotný pokus o jeho dosažení, to znamená praktikování určitých meditačních technik, jejichž cílem je většinou uklidnění a uvolnění těla i mysli, má příznivý vliv na psychickou i fyzickou kondici cvičícího člověka a pro jeho relaxaci. Pro své léčebné vlastnosti jsou dnes využívány především laické formy meditace. Meditace zahrnuje uklidňující mentální cvičení, která přinášejí úlevu v případě stresu, napětí pocitu neklidu nebo strachu i při chronických bolestech. Lidé praktikující meditaci konstatují, že je to účinný prostředek proti bolestem hlavy a potížím dechové soustavy, včetně rozedmy plic a astmatu. Relaxace těla a zklidnění mysli přináší úlevu při napětí, zmírňuje stresové stavy a odstraňuje jejich nežádoucí účinky. Meditace probíhají samovolně před usnutím i ve spánku a chrání člověka před přetížením mozku vypínáním programů běžících na pozadí mysli a od mladších i starších intenzivních vjemů a prožitků, což probíhá obvykle v nevědomém mozek čistícím procesu. Člověk to chápe jako psychický odpočinek a zklidnění mysli. Přestože meditace má původ v tradici východních náboženství, nejsou její uzdravující vlastnosti závislé na náboženské víře. Je však významným nástrojem duchovního růstu a sebezdokonalování.

Při meditaci se uvádíme do jistého druhu „změněného stavu vědomí”. Meditující se snaží oprostit se od chaotického proudu myšlenek, který obvykle zaměstnává mozek. Hlavním cílen je ztišení a fyzická relaxace. Nejedná se však o pocity transu či vytržení, úniku ze světa, který nám připadá nedokonalý, ale mělo by jít spíš o uvedení se do stavu „bdělé přítomnosti”, o plné a vědomé prožívání každého okamžiku, bytí „zde a nyní”. Význam meditace tedy obvykle spočívá ve zkoncentrování nebo zklidnění mysli zjitřené čerstvými i staršími vjemy, pocity a myšlenkami v důsledku událostí všech typů intenzity a stresovými zvláště. Zlepšení zdraví a psychické kondice jsou sice žádoucími, avšak pouze doprovodnými jevy meditačních stavů. Nemeditujeme kvůli nim.

Existuje mnoho meditačních metod a technik. Při všech bychom však měli splnit několik základních požadavků, zejména jsme-li začátečníci. Meditovat je třeba v tichu, v místě zvlášť k tomu určeném, které nám zajistí možnost zklidnění a uvolnění. Do místnosti, kde meditujeme, by nikdo neměl vcházet ani z ní vycházet, mluvit nebo jiným způsobem rušit (tato doporučení se týkají především meditací ve skupině). Důležitá je rovněž pohodlná poloha. Meditovat lze vsedě (sedíme na židli s rovným opěradlem) nebo v klasické poloze zvané lotosový květ (sedíme na zemi se zkříženýma nohama). Je vhodné, aby si meditující našel bod, na který může soustředit svou mysl. V sedě je to asi 1 až 1,5 metru před námi na zemi. Některé skupiny cvičí a praktikují i meditaci vleže. Tato forma meditace vyžaduje zvýšené úsilí proto, aby nebyla jen jinou formou spánku.

Páteř by měla být po celou dobu meditace rovná. Ideální je se chvíli při usazovaní se v meditační poloze jemně kolíbat vpřed a vzad a potom vlevo a vpravo. Pouze v pánvi, která nám srovná kostru sama. Meditaci se můžeme naučit i ve speciálních kurzech. Nejčastěji jsou to kurzy jógy, mohou však probíhat také v rámci jiných aktivit. Meditace jako součást výuky se u nás vyučuje například na katedře tělovýchovy Univerzity Karlovy v Praze. Před volbou metody i učitele meditace je důležité poradit se s někým, kdo sám medituje, případně nahlédnout do dostupné a v současné době už velmi rozsáhlé literatury a videokazet. Při cvičení musíme volně a pravidelně hluboce dýchat (brániční dech). Když už pohodlně a rovně sedíme a pravidelně zhluboka dýcháme, je vhodné se na něco soustředit - může to být vlastní dech, obraz nebo symbol, květ či plamen svíce, vhodné je také slovo nebo rytmicky opakovaná fráze tzv. mantra.

Meditační techniky můžeme pro lepší orientaci rozdělit zhruba do tří základních kategorií:

Transcendentní meditace; je to nejznámější a nejrozšířenější forma meditace. Sedí se při ní rovně na židli, oči jsou zavřené. Medituje se 15-20 minut dvakrát denně. Nenáboženská forma transcendentní meditace byla vypracována dr.Herbertem Bensonem. Tím, že eliminoval náboženský podtext, zjednodušil transcendentní meditaci na určitou sestavu cviků zajišťující celkový stav relaxace a uklidnění.

Dechová meditace; tato technika spočívá v soustředění na proces dýchání-vdechování a vydechování. Jinak se podobá ostatním formám meditace.

Meditace plného vědomí; tato forma meditace je odvozena od buddhistické tradice zvané vipassaná. Laická, zdravotní forma této meditační techniky používá přemísťování koncentrace mysli do všech částí těla, od hlavy až k patě, se zaměřením na ty oblasti, které jsou bolestivé nebo ve kterých je lokalizován nějaký problém (například plíce u astmatu, slinivka u diabetu, srdce u srdečních nemocí). Provádí se vleže nebo v poloze lotosového květu.

Bez ohledu na zvolenou techniku by meditace měla trvat minimálně 15-20 minut a měli bychom ji opakovat dvakrát denně, ráno a večer. Doporučuje se meditovat pravidelně ve stejnou denní dobu (před jídlem, ne po něm). Účinek meditace můžeme změřit monitorováním elektrické aktivity mozku. Výzkumy pomocí encefalografu (EEG) prokázaly, že meditace zvyšuje intenzitu vln alfa, charakteristických pro klidné receptivní stavy mozku. Při meditaci je úroveň těchto vln vyšší než při spánku. Zlepšuje se také synchronizace mozkových vln obou hemisfér. Při cvičení se snižuje úroveň stresových hormonů a zlepšuje se krevní oběh. Klesá hladina kyseliny mléčné, potenciálního vedlejšího produktu při stavech napětí a neklidu. Praktikujeme-li meditaci po delší dobu, organismus spotřebovává méně kyslíku, snižuje se tepová frekvence srdce a krevní tlak.

Příznivci meditace zdůrazňují, že právě meditace zlepšuje paměť a jiné funkce mozku, chrání před nemocemi a sklony k alkoholizmu a drogové závislosti. Některé výzkumy dokazují, že ti,kteří meditují už několik let, navštěvují lékaře méně než lidé, kteří nemeditují. Prokázalo se také, že meditace pomáhá při různých chronických potížích, redukuje neklid, strach z otevřených prostranství (agorafobii), přináší úlevu při mírných depresích, nespavosti, bolestech hlavy, při menstruačních potížích. Cviky spočívají v hlubokém dýchání, kterým se např. učí v kurzech přípravy na porod, jsou jednou z meditačních technik, která pomáhá ženám snášet bolest při porodu. Výzkumy meditace „plného vědomí”prokázaly, že tato meditace snižuje pravděpodobnost návratu různých emocionálních potíží. Přispívá také k celkovému zlepšení zdraví, což je obzvlášť důležité pro starší lidi.

Je důležité si uvědomit,že účelem většiny meditačních metod je uvolnit mysl od přemíry vědomé kontroly a umožnit jí pracovat na neutrální úrovni = MEZI (já jsem já = to, co je důležité je stav jsem, což je pohyb v klidu; klid v pohybu a to oboje zároveň). To je pro většinu začátečníků obtížné pochopit, protože obvykle když člověk chce mít úspěch, musí se v našem světě víc snažit. V případě meditace to však neplatí a snaha prohloubit meditaci nepomůže. Naopak je důležité naučit se, jak se uvolnit a podat se hlubší a klidnější části svého já. A zde malé upozornění. Meditace může jako všechno, co se přehání, způsobovat i nepěkné jevy v organismu. Může příliš odpoutávat člověka od reality a jedinec pak vstupuje do mnohdy vysněných jevů či spíše projektivních neřízených  halucinací vlastní mysli. Dalším jevem je odříznutí části mozku od normálních prahových hodnot, znecitlivění se proti emotivním stavům a tudíž energetická disbalance celého systému člověka. A přehnaná neukotvená meditace tak, krom všeho pozitivního může vést i k energetické nevyrovnanosti a havarii lidského systému. Toto se dá eliminovat pečlivým zakotvením energie v hmotě, to jest uvědomováním si jednotlivých částí meditace ve spojení s tělem. Pokud toto není spojeno v meditaci přímo, tedy zároveň se poddávám svému vyššímu já a současně vedu svou pozornost dovnitř těla do subatomární úrovně a to vše zároveň, je vhodné po ukončení meditace zůstat aspoň 15 - 20 minut v klidu na podložce a uvědomovat si svoje tělo postupným přenášením pozornosti do těla. Tedy vlastně opakem vipasany. 

Meditační impuls je-li dost silný, vede jedince nevědomě k odvrácení se od existujících jevů reality jeho života. A onen jedinec je pak realitou rozčarován, že podléha mnohdy psychickým potížím, kterých se původně chtěl zbavit. Meditace je jak znovu opakuji skvělý moment osobního rozvoje, avšak i stejný bod úniku ze své vlastní reality. To jest nezapomínejme na to, že jsme lidé a vracejme se zase v klidu ke své pozemské a hmotné realitě. Čím jste tvořivější, a meditace podporuje růst tvorby energie, tím více energie vkládáte do hmoty, kterou máte k dispozici, a ta se pak chová přiměřeně podle obrazu vašeho a energii ve vás zpětně indukuje. A proto jsou celé tlupy lidí, kteří jsou v meditacích vysáváni svými guruy. 

Berte proto život jako sport, hru a zábavu a žijte si a meditujte si pro radost. Tu si hledejte ve vhodném úhlu pohledu na životní události nebo v přístupu k nim. Naučte se radovat z úplně všeho, i z bolesti, která nám občas ukazuje dosažení jakési hranice poruchy normálních možností oživování hmoty vašeho organizmu, když cosi přeháníte, viz lidové – jiní jsou na tom ještě hůř… Definujte si odměny a změny vlastního nastavení, když vás neovlivnitelné události válcují. Staňte se hercem života a hrajte to, co se od vás očekává, abyste si mohli občas za odměnu zahrát sami sebe. Najděte si vhodné herecké vzory, abyste si celou roli nemuseli vymýšlet sami, a používejte jejich cesty jako odrazové prostředky do dalších cest, vezměte z nich akceptovatelné a učiňte si z nich výuku tvorby vlastní cesty. Tu posléze nabídněte svým žákům, aby si i oni mohli nabrat poznání z vašeho pramene zkušeností a moudrosti.

Nejvyšším stupněm meditace je okamžik, když zjistíme, že vše, co děláme vědomě, je meditace. Pak si však dejte pozor nejvíce, tímto okamžikem jste totiž vy stejně jako kdysi Bůh oživili hmotu. A tak jste plně převzali řízení své svěřené = hmoty = vašeho těla a tím pádem i celkového bytí. Tím jste do hmoty otiskly své bytí a zároveň vyslali zprávu do struktury energie, která je v něm navždy zapsána.

Michal Zdeněk Zachar

sepsáno a složeno dohromady použitím materiálu firmy Belidis, Wikipedia a článku Břetislava Nového o práci s bioenergii - http://www.dedekkorenar.cz/clanky/novomeditace/lecebne-meditace-a-bioenergie-v061212.html