ZABIJÁCI LÁSKY

PS: asi ne náhodou jsem jako doprovodnou skladbu zvolil píseň beze slov PURE and SNOW - Čistý jako sníh - http://youtu.be/co5gy_2uOEY

Jsme jako malé děti. Nikdy nedospělí, neodrostlí. V dětském věku jsme závislí na druhých. Na jejich rozhodnutích. K samostatnosti nám mnoho rodičů prostor nedává. Všichni přeci víme, co je pro naše děti to nejlepší!!! A co se stane, když hledáte lásku? Jako děti se naučíte, že musíte dělat všechno proto, aby si vás všimli a nebo stát tiše v koutě než vás začnou postrádat. Prostě se naučíme se nevyjadřovat se ze svých pocitů a stáváme se čím dál více závislými na rozhodnutích druhých. A proto přes práh dospělosti projde z nás jen málokdo.

V naší západní kultuře chybí zasvěcení do dospělosti. Chybí nám přechod přes práh, který by nás donutil se samostatně rozhodovat. Iniciační obřady, které by donutily její mladé členy ke konfrontaci se strážci prahů. Ha esoterika. Ano, ale jen mírná. Strážcem prahu se myslí přechod dítěte z nevědomí do vědomí a opačně, poznání obou polovin sebe sama a jejich spojení. Což umí dospělý. Spojovat své protiklady. V sobě. Sebou. Dítě v pubertě, které neprošlo iniciací je pořád dítě v pubertě. V zajetí mýtu o správnosti toho svého rozhodnutí. Nebere ohled na ty druhé. V lásce už vůbec ne. V lásce se to dá vyjádřit ideálně, když si uvědomíte jakou větu pro vyznání lásku většina lidí používá: " JÁ tě miluji!!!. Pokud jsou tím sjednoceným já pak, má tato věta užasnou platnost. Pokud je to jen to povrchní falešné já, co se vykecává i za ten vnitřek zcela bez vaší vědomé kontroly, pak potěš...

No ono v moderní společnosti jsou ty tzv. archaické nespoutané rituály naprosto nemyslitelné; také již mnoho let neakceptujeme jejich pozadí. Po vlastnostech jako je vytrvalost, houževnatost, schopnost snášet bolest a utrpení není již dnes tak velká poptávka. No a proč, když jsou k mání levně ohlupující drogy zvané léky? Církevní biřmování, maturita či přijímač ve vojenské službě jsou slabými dozvuky původních iniciačních rituálů mládeže. A tak se stalo, že v dnešním západním světě nejsou mnozí lidé vůbec konfrontováni se svou vlastní hloubkou,setrvávajíce tak ve světě "věčných puberťáků"...

Co se týká výživy duše musíme s spokojovat s umělými náhražkami, s Harrym Potterem, s Pánem Prstenů, s literaturou fantasy a science-fiction, a další mnohdy už dosti podřadnou duševní potravou nebo si pomáhat alkoholem. Mnozí mladí se zkoušejí zasvěcovat sami a zjišťovat své hranice a hranice skutečného bytí v procesu reality testing. Tyto auto iniciační pokusy mají různou podobu od pití až do mrtva (dosažení stavu kómatu nadměrným požitím alkoholu), extrémní sporty při nichž tělo začne vylučovat nadměrného množství adrenalinu - seskok na gumovém laně bungee-jumping, extrémní závody drag racing, volné lezení po skalách free climbing, extrémní jízda na vnější karoserii vlaku train spotting apod. - užívání psychoaktivních látek, měnících stav vědomí a uvolňujících člověka od mono tónů šedi všedního života, např. extasy, speed, acid a další, co jsou volně k mání v nočních tanečních klubech.

Navíc se nyní mladí (pozor, tohle není o věku - to dělají i šedesátiletí mladí :) ) zaměřují i na experimenty s tzv."šamanskými drogami", s houbami, s mezkalinem, ayhuascou, kanabisem apod. To však není úplně bez problémů. Často přitom vyplavou na povrch schované poruchy, a my jsme v prdeli, nemajíce po ruce nikoho z tzv. "starších kmene", jak tomu bývalo zvykem u přírodních národů. No i kdyby byly poruce, používání těchto drog je v podstatě trestné a jejich držení většinou taky. Hledání smyslu života se tak mnohdy stává kriminalistickým případem. Nedomyslené využívání posvátných rostlin má i komerční efekt. Nebo si snad opravdu všichni naivně myslíte, že mafiánské organizace distribuující tyto látky mají zájem na celkovém probuzení lidstva?

A tak i dost zoufalé hledání nové spirituality, jenž by nás"občerstvila" asi sotva najdeme uprostřed některých hnutí new-age, v sebepoznávacích kruzích, kde poznáváme ty druhé, o sobě radši pšpšppš... nebo na víkendových seminářích s bubnováním či v područí některých sekt. Podobná zasvěcení totiž aby měla platnost, by musela být přijata celou společností jako vnitřní součást jejího světového názoru.

No a teď na počátek. Jsme tedy ve stavu puboš. Kamarádka přestala komunikovat. Já nevím proč. Nebo tedy vím, ona se nechce přihlásit k tomu, co by mohlo znamenat krok přes onu iniciační čáru. Neumí přijít a říct otevřeně a dospěle svému chlapovi - miluji tě. Nebo ne, nechci tě už ani vidět. To protože by se ke svému názoru musela přihlásit a unést i následky svého rozhodnutí. V sobě. A pamatujete se, jak jste se co by špunti plížili z obývacího pokoje, když jste rozlili kafe na koberec? S jakým strachem? No, teď v "dospělosti" budete dělat všechno proto, aby jste si ji VY všimli, vyvádět alotria (skvělé, když vidíte rozjuchanou partu 35-letých žen, a vypadají všechny jako 15 :) ) a nebo se zavřete do sklepa svého nevědomí do zajetí svých představ. A na řadě jste dle jejich kvantových kouzel VY. To, že vy jste úplně mimo, protože vůbec ani netušíte na co máte reagovat, ji jaksi uniká. :)

Např. včera jsem napsal básničku (http://fengshuimakeup.blogspot.cz/2013/06/domov.html) věnovanou mrtvé ženě, kterou jsem miloval před dávnou dobou. A miluji i dnes. A proto jsem uvedl její jméno jako věnování a poděkování. No, ozvali se mi během hodiny z facebooku tři ženy téhož jména s různě popletenými představami, že po nich snad toužím a že se mnou domov budovat nechtěli a nebo chtěli, ale neví jak... Tak na to tak koukám, všem jsem poděkoval a vysvětlil, že jelikož jsou pořád děti, jsou pořád v zajetí svého JÁ a ozvali se, když měli pocit, že se to dotýká jejich já. Tedy, že si tu básničku ani pořádně nepřečetli. A to jejich JÁ pak už udělá cokoliv, abyste vy chtěli. Tedy abyste vy převzali tu jejich odpovědnost do svých rukou a převedli je přes jejich práh. Přes jejich práh nevědomí oddělující jednu část jejich duše od druhé a umožnili jim zažít aspoň na malou chvíli pocit celistvosti...A to se dá udělat třeba v sexu. Možná proto máme čím dále více sexu bez lásky?

Pokud to uděláte milí rytíři, budete je muset do smrti dobývat jako idioti. A vodit je za ruku jako slepce. Ono totiž milé princezny, pořád jen usekávat hlavy a vykořenit šípky jednoho unavuje. A ta, co by nám rytířům mohla přitom jejich společném boji s jejich společným protivenstvími pomoci jen sedí a čumí v okně, popřípadě spí. Dáváme v lásce na druhé svoje představy a očekávání, protože se bojíme přijmout je za své a říct tomu druhému do očí. Ahoj lásko. Tak jsem tady. Doma. S tebou. A to je to, čeho se bojíme. Oddanosti. Zpíváme o ní, to ano. Ale oddat se situaci a okamžiku a říct naplno, co cítím ve dvou slovech MILUJI TĚ? A tak si sami zabíjíme svou lásku, když chceme, aby chtěl ten druhý. V bezpečí a klidu svého prahu. Za svůj práh se moc neodvažujeme. A tak tam před ním ta naše společná láska tiše stojí. Ona totiž bez naší MOCI je sama dost bezmocná cokoliv překročit.




Takže závěrem. Milé dámy a paní. Chceme přes práh své vlastní dospělosti. Ale nemůžeme tam jít jen silou těch druhých, těch "mužů". To se totiž pak na té jejich síle stáváte závislé. A tedy nesamostatné. Až ten muž, který vás skutečně miluje, vás vedle sebe nechá dospět. I za cenu toho, že musí ustát, jak si vy sami nabijete tu malou rezavou dr... čumáček. Tedy to, co potom u svých mužů tolik kritizujete. A pánové, u vás je to to samé. Stačí jen otočit směr. Mimochodem a všímáte si, jak nám za posledních dvacet let muži pod náporem romantických a vyšilujících představ našich žen neskutečně vyměklí? A to, jak vzhledem, tak chováním? Takže na co si to stěžujeme? Na sebe. Na naši neschopnost utrhnout se od mládí k dospělosti. Hluboké spirituální dospělosti. Překročit svůj práh. K lásce. S láskou. Se slovy JÁ CHCI.

MZ

PS:asi ne náhodou jsem jako doprovodnou skladbu zvolil píseň beze slov PURE and SNOW - Čistý jako sníh - http://youtu.be/co5gy_2uOEY

zdroj: Šamanské techniky a rituály, Wolf-Dieter Storl