Větší moře

Má duše a já jsem se šli koupat k velkému moři. Když jsme došli na pobřeží, obcházeli jsme je a hledali nějaké skryté a osamělé místo.
Cestou jsme spatřili muže sedícího na šedé skále, jak bere z pytle špetky soli a hází je do moře.
"To je pesimista," řekla má duše, "opusťme toto místo. Zde se koupat nemůžeme."
Šli jsme dál, až jsme dospěli k malé zátoce. Tam jsme uzřeli muže, který stál na bílé skále a držel vyšperkovanou krabičku, z níž bral cukr a házel ho domoře.
"To je zas optimista," řekla má duše. "Ani on nesmí spatřit naše nahá těla."
Šli jsme tedy dál. Na pláži jsme uviděli muže, jenž sbíral leklé ryby a jemně je kladl zpět do vody.
"Ani před ním se nemůžeme koupat," řekla má duše. "To je lidumil."
A ubírali jsme se dál.

Pak jsme přišli tam, kde jsme zahlédli muže, jak obkresluje na písek svůj stín. Přišly velké vlny a obrys stínu setřely. Avšak on ho stále znovu obkresloval.
"To je mystik," řekla má duše, "opusťme i jeho."
Šli jsme proto dál, až jsme v klidném malém zálivu spatřili muže nabírat pěnu a klást ji do alabastrové vázy.
"To je idealista," řekla má duše, "rozhodně nesmí vidět naši nahotu."
Pokračovali jsme ve své cestě a náhle jsme uslyšeli hlas: "Toto je moře, hluboké moře. Toto je ohromné a mocné moře." Když jsem došli k místu,odkud se hlas ozýval, stál tam muž, jenž byl zády obrácen k moři a k uchu si přidržoval lasturu, naslouchaje jejímu šumění.
A má duše řekla: "Jděme dál. To je realista, otáčí se zády k celku, jejž nemůže pochopit, a proto se zabývá jen zlomkem."
Tak jsem šli dál. Na zapleveleném místě mezi skalami ležel muž s hlavou zahrabanou v písku. A já jsem řekl své duši: "Zde se můžeme vykoupat, protože nás neuvidí."
"Nikoli," řekla má duše," neboť ten je nejhorší ze všech. Je to puritán."
Tvář mé duše pak zahalil velký smutek a zazníval i z jejího hlasu.
"Pojďme odtud," řekla, "neexistuje osamělé a skryté místo, kde bychom se mohli vykoupat. Nechtěla bych, aby vítr zvedal můj zlatý vlas nebo odhalil mou bílou hruď v tomto vzduchu anebo aby světlo odkrylo mou posvátnou nahotu." Opustili jsme tedy ono moře a vydali se hledat nějaké větší. A tak spolu stále hledáme a hledáme.

Chalíl Džibrán
...........................

PS: My všichni hledáme něco, s čím nikdy nebudeme spokojeni. Něco, co se nám nebude nikdy úplně líbit. Promrháváme svůj vzácný život po chvilkách, hledajíce větší moře i přes to, že to kvůli čemu jsme sem původně přišli byla jen prostá chuť se vykoupat.