Tvá láska byla jen lež

Je jediná věc, co se nedá dělat s láskou. Lhát. Láska by měla odpouštět všechny hříchy, jenom ne lež. Láska by měla odpouštět všechny hříchy, jenom ne hříchy vůči sobě. Protože když lžeme sobě, lžeme i všem ostatním. Protože když lžeme ostatním, lžeme i všemu v nás. Láska nemůže žít ze lži. Láska nemůže žít ve lži. Ze lži a ve lži může žít jen manipulující ego člověka, které je tím člověkem nepřijato do sebe, není s ním sjednoceno a tak se snaží ze všech sil udělat cokoliv, aby upoutalo vaši pozornost. 




Stejně tak člověk udělá cokoliv, jen aby upoutal vaši pozornost. Třeba začne i lhát. A toto nebezpečí je tím záludnější, čím jsou vaše tzv. "pohnutky (ve skutečnosti touhy vašeho nekroceného ega) ušlechtilejší", čím je váš cíl zdánlivě užitečnější. 

A tak je součástí tohoto mentálního krvácení taky většina našich tzv. "dobrých skutků", pokud je nedoprovází spirituální uvědomění. Ale lžete-li, je to hřích. Copak je lež vaše uvědomění? Lže jen vaše ego. Pokud není vaší součástí, vy jste z obliga, že? Vy nic, vy muzikant. Lhal přeci někdo jiný. No a co, že je i mojí součástí? A lže se dál. 

Aby to opravdu fungovalo, to byste si museli připustit, že jste lhali vy sami. Vítejte v pekle i ráji sebe sama. Je to na vás. Bylo, je i bude. Jen na vás. Je jediná věc, co se nedá dělat s láskou. Lhát.