Nebuďte lásku, dokud se sama neprobudí...II.

Transformaci společenského vědomí měla sloužit tzv. náboženství. Nepovedlo se. Právě naopak. Výklady písma, učení o hříchu a vině, hra na chamtivost a strach, tj. na život věčný a věčné zatracení v pekle za účelem podržení světské moci, to vše prohloubilo a rozšířilo poruchy společenského vědomí v nejširším měřítku.

Satanská bible La Veye vypadá vedle výhružných kázání, moralizování a falešné pokory římskokatolické církve jen s troškou nadsázky jako návod k uzdravení. A římskokatolická církev zdaleka není jediné náboženství. Máme také ortodoxní židovské nauky, magii, buddhismus, hinduismus, džinismus, bělostnou dynastii guruů školy Kagjüpa a řadu více či méně významných odnoží, které se však zpravidla vyznačují blouzněním přesahujícím rámec obvyklých náboženských bludů. Důvodů, proč náboženství ve svém celku fatálně selhala, je více a spadají do různých vědních oborů. Vzešli jsme z jednoho kořene a v genealogické posloupnosti neseme zatížení skutky svých předků i s příslušnými následky. Dále je to populační dynamika, která není zanedbatelná: přibližování k limitě úživnosti našeho biotopu na zemi odsunuje naše duševní aktivity prostě na vedlejší kolej. Musíme se uživit. Tentýž vliv vykazuje i náš společenský systém.


Zdaleka nejvýznamnější příčinou selhání náboženství se však jeví fakt, že většina náboženských nauk obsahuje systémovou chybu. Tzv. duchovní nauky, ty, které vznikly před i po příchodu Ježíše, se z jistých praktických důvodů přiklonily k jedné polaritě, prošlapávajíce tzv. "bílé stezky". Tím začaly sloužil více temné polaritě, nebo chce-li kdo, prostě peklu. Mechanismus této služby je následující: na začátku jsou nerealistické požadavky na vaši čistotu, bezúhonnost, askezi atd., které prakticky, to jest reálně, nelze splnit. Jestliže pak člověk podlehne výčitkám, že tyto požadavky nesplnil, má zaděláno na prohloubení svých duševních poruch – tj. má důvod potlačovat a projektovat svoje "hříchy". Jestliže usoudí, že tyto podmínky jsou nesplnitelné, ocitne se mimo hrací pole se svými omezenými názory a přesvědčením odpovídajícím poruchám společenského vědomí. Prostě je většinovou "zvířecí" společností považován za blázna a šoupnut do patřičného "nápravného" zařízení.

Jestliže ale člověk tyto podmínky splní, začne se rychle vnitřně čistit tak, že přestane být kompatibilní s tou svojí temnou polaritou. A tato temná polarita, jakožto shluk působivých elektromagnetických kvant, nejen že nese sebeuvědomění dotyčného subjektu, ale rovněž formu člověka a jeho jáství, neboť z něj povstala. Říkáme tomu s pocitem odporu, při jeho vyslovení "ego". Ale v době, kdy se tak stane, člověk zpravidla ještě nemá zbystřené smysly za hranice viditelného spektra záření, a proto toto oddělení temné polarity od sebe ani nezaznamená. Pokud je vybaven smysly schopnými tuto událost vnímat a zaznamená ji, vysvětluje si ji většinou jinak. Jako zjevení. To špatné samozřejmě.

Později se s tímto svým výtvorem setká, aniž ví, že je jeho výtvorem, a jako objektivně čistý (a hlavně "věřící") člověk s ním začne bojovat. Takto i ti nejlepší vytvářely démony a ne vždy jim svitlo, že bojují sami se sebou. Tak Buddha Gautama při setkání se svým démonem, řečeným Máró, říká: "Odstup, ty zlý!" Smaragdová deska Herma Trismegista říká:" Toto je pravdivé, beze lži a nejpravdivější: co je dole, je jako to, co je nahoře a co je nahoře, je jako to, co je dole, aby byly způsobeny zázraky jediné věci... Oddělíš-li zemi od ohně, jemné od hrubého, jemné s velkou dovedností, vystoupí ze země na nebe a opět sestoupí na zem a přijme sílu věcí hořejších a dolejších. Tím se ti dostane veškeré slávy světa a všechna temnota od tebe odstoupí."

Co říkal desátý syn Višnuův, K. Minařík, když se setkal se svým démonem prahu, nevíme, protože nám to nesdělil. Jisté ale je, že s ním vedl dlouho rozsáhlou válku - více než padesát let, až do konce svého života. Ze stejného důvodu římskokatolická církev ve výčtu Trojjedinosti boží vynechává negativní, tedy ženskou, polaritu. Není bez zajímavosti, že podobným způsobem vznikají ty nejvážnější duševní poruchy. Tedy: podobným, nikoli stejným. Zpravidla mají sexuální kontext – člověk nepřijal skutečnost, že je biologický druh, a potlačuje svou živočišnou přirozenost. Tím vytváří stín, doslova shluk temnoty, který mu přerůstá přes hlavu, neboť tento shluk energie jeho vlastní sexuality není u něj doma vítán,a je proto vytlačován. A je vytlačován pozorností, kterou je skrze toto vytlačování také soustavně živen. Nepříjemné stavy nikdo nechceme – je třeba je vyloučit. Že mají svoje subjektivní příčiny, to raději nikdo nechce vědět.

To je první etapa poruchy, provázená depresemi a nešťastnými stavy. Čím více bylo potlačování a projektováno, tím nešťastnější. Následuje druhá etapa, kdy se tento shluk temnoty jako souhrn všech negativ, který člověk nepovažuje za svůj – on je přece čistý jak padlý sníh, to ti druzí jsou špatní - za stálého potlačování oddělí a personifikuje z týchž důvodů, jako na světlých stezkách náboženství. A protože se musí něčím živit, napadá a vysává svého stvořitele a ovládá ho obvykle z podvědomé a nevědomé úrovně nutkáními a touhami, ale také z úrovně vědomé skrze vnuknutí, našeptávání apod. Pan Paul Brunton napsal o tomto channelingu již v 30. letech minulého století - http://heretic-wanbli.blogspot.cz/2012/08/channeling-pravdiva-sdeleni.html.

Tato druhá etapa se projevuje rozštěpením osobnosti a podle akcentů na různá specifika hovoříme o různých typech schizofrenií, které jsou obvykle provázeny paranoidními stavy podle toho, jak často je člověk svým temným výtvorem napadán a podněcován. Ve smyslu projekce a potlačování určují psychózy a demence nejtěžší vlastní pochybení v rodinné větvi pacienta. Tedy naše vlastní rodinné zatížení. 

Mezi schizofrenií a dokonanou duchovní stezkou chybných duchovních nauk je nezanedbatelný rozdíl: v prvním případě se zpravidla vytváří alter ego - dvojici vytváří člověk subjektivně čistý, zpravidla zbaven pohlavnosti a vášní, který se neumí ovládat jak na úrovni mysli, tak na úrovni skutků, a jeho alter ego obvykle bývá ztělesněním pohlavnosti a toho "zlého". V druhém případě se alter ego nevytváří. Dvojici vytváří duchovní člověk, objektivně čistý, ovládající se na všech úrovních, postrádající to, co se nazývá subjektivita nebo také ego, ale rovněž postrádající difúzní mysl, to jest mysl, která jej spojuje. Tu si totiž sám sobě zničil v domění, že bouje za správnou věc s egem a nechal se jím tak zcela pohltiti a ovládnout. A proti němu stojí nyní tzv. démon prahu, ztělesnění této subjektivity člověka. Tento démon je také ztělesněním obratnosti mysli, neboť právě ego a mysl byly vytěsněny duchovním člověkem pryč. Příčina toho již byla popsána: je to tím, že člověka na bílé stezce opustí z důvodu neslučitelnosti temná kvanta energie a tato kvanta se samočinně personifikují (zosobňují) a vztahují se a vrací se k dotyčnému člověku. Jako kdyby se vám narodila dvojčata. To hezké si ponecháte, to druhé, to ošklivé prostě zahodíte. Nikdy za vámi to odvrhnuté nepřestane chodit a nepřestane prosit o své přijetí zpět. Je totiž vaše, tak proč by mělo chodit jinam?

A takto nám náboženství vyráběla celé věky pekelné bytosti, včetně mocných démonů, hlásících se k svému uplatnění v naší lidské rodině - stejně jako člověk obecný svými závadnými skutky. A drobná nevědomost, která unikla tzv. "vševědoucím duchovním guruům" z patrnosti, způsobila, že se temná strana světa stala mocnější té světlé. Avšak převaha temných sil nad světlými nevznikla jen nevědomě. Rovněž působivé jsou silové formace (egregory -https://www.facebook.com/notes/witcher-wizard-wanbli/egregory/301642376603535), které vznikly vědomým přičiněním různých lotrů mágů a moci chtivých čarodějů, dnes správců nadnárodních světových společností, tím jaký vytvářejí korporátní duch – ti, přesvědčeni, že jejich rozlišování dobra a zla je snad nad Bohem samotným, činili a namnoze dosud činí skrze "svou ryzí" vůli, "dobré" skutky, aby tak přispěli ke všeobecné zkáze. Těžko se můžeme domnívat, že v době příchodu Ježíše tomu bylo jinak než dnes. Proč by se sám Bůh angažoval, kdyby na tom byl svět lépe? "Všickni, kolikž jich koli přede mnou bylo, jsou zloději a lotři", říká Ježíš. (Jan, 10:8.) Totéž by s jistým stupněm volnosti mohl říct i dnes.

Jen několik odštěpků tzv. duchovních nauk obsahuje prvek integrace protikladů, spojení dualit v jednotu jako samotné jádro věci, podobně jako učení Ježíše a Jana Křtitele. Svým společenským významem jsou zanedbatelné a formu společenského vědomí nezmění ani neovlivní. Neboli: ti, kteří realizovali duchovní kvality na bílých stezkách od dávnověku do současnosti jsou zloději a lotři, ať o tom vědí nebo ne. Zpravidla o tom nevědí, a to znamená, že se se svým osvícením (pracují přeci na naplnění sebe sama světlem, že?) buď realizovali na dluh – ať splácí někdo jiný, třeba Ježíš – nebo za jejich realizací stojí skutky, které nesnesou světlo jejich vědomí. Trochu lži vám vy věřící, v tom dobrém slova smyslu neuškodí, myslí si...A, že to byla u mnoha guruů i náboženských představitelů i vražda nebo znásilnění, pedofilie a mnohé další skutky, toho jsou plná média. Stačí zalovit v googlu.

Tedy: příčinou příklonu světových náboženství na světlou stranu, nikoli k harmonii protikladů, je zločin (hlavně lež), který byl vytlačen do nevědomé úrovně, aby neměl původce a nemusel být námi osobně splácen. A za tento zločin nenese nikdo odpovědnost – ano tohoto lze na vysoké úrovni v spiritualitě i magii dosáhnout – a proto ho pak nese společné společenské vědomí, tj. všichni lidé. Všichni věřící. Přednost bílých stezek pak je reakcí na tuto skutečnost, aby byla obnovena tzv. rovnováha, ale protože je člověk zaslepen svými skutky (svým egem, nevědomím), nedohlédne, že tímto způsobem se pouze a toliko zvyšuje míra nestability jeho i našeho světa obecně. Dokonce ani karmické odštěpky těch, kteří takový zločin spáchali, nemají obvykle tušení, že se jich týká. O dohlédnutí jejich následků ani nemluvě. A z těch se rekrutovali zakladatelé náboženství, tzv. duchovní vůdci, velekněží dávných i kněží soudobých kultur, zákonodárci a mágové – a nezáleží na tom, zda tzv. mágové bílí nebo černí.

Zjednodušené schéma selhání náboženství v životě společenském vypadá takto: mnoho nesplacených zločinů v genealogické posloupnosti degradovalo naše vědomí tak, že bylo převáženo podvědomím a nevědomím. Tato skutečnost vedla k přesvědčení, že společenské vědomí lze očistit skrze očistu vybraných jednotlivců na bílých cestách. Tito jednotlivci však tímto způsobem vyprodukovali mocné démony, o onu nevědomou část mocnější jich samých. Převis temných sil pak vyvolal potřebu zvyšovat mravní požadavky. Moralizování vedlo k ještě většímu převisu sil na temné straně - většímu o produkty lidí, kteří se dokázali očistit nikoli bezúhonností a kázní, ale potlačováním a projekcí. Vyhozením svého ega ven.

A to je důvodem, proč náboženství nevyhnutelně selhávají a budou selhávat, proč tzv. "právní stát" není řešením a konečně proč společenský řád ukončil svou evoluci na úrovni evoluce, tj. na úrovni opic. Ano, jsme, vypadáme a působíme jako banda opic. Buď skáčeme dokola z náboženství na náboženství a nebo se držíme své větvě víry tak, že ji nepustíme ani když nás s ní uříznou lesní dělníci kácející stromy v pralese. Prostě opice, jen máme místo pralesů svá města.

A protože tím vším je jistě někdo vinen, a "my to nejsme", je, logicky vzato, vinen Syn člověka. Kdo jiný? Otec Bůh za to nemůže z hlediska své velikosti (kdo by si ho vůbec odvážil za něco takového dobírat, že?) a naše duše taky ne, protože potom bychom za to nesli vinu i my, že?

Je zarážející, že je tak mnoho stoupenců Ježíše – bezmála dvě miliardy, ale nikdo se nemíní sám obětovat, nikdo nechce sebe ztratit, aby se sám sobe pomohl nalézt - a pokud ano, je taková oběť obvykle výrazem spíše masochistické církevní hysterie, která neprospěje ani tomu, kdo ji podstupuje. Napadlo některého z lidí, aby na sebe vzal trošku temnoty světa ze "své ryzí" vůle? Ne. "S tím nechceme mít nic společného," říkají, druhdy s jistými obavami o svou jistě nezanedbatelnou osobu nebo s arogancí nadlidí, kteří se o sebe dovedou dobře postarat.

A tak nyní lze odpovědně tvrdit, že možná náprava se týká již pouze nadaných jednotlivců – pokud vykáží opravdovou snahu, řídíce se vhodnou metodou.

A tu nám Ježíš sám představil. Akorát ji skoro nikdo nevnímá, nepoužívá a nepraktikuje. A přitom je tak jednoduchá. Více zde = https://www.facebook.com/notes/witcher-wizard-wanbli/blahoslaven%C3%AD-jako-sou%C4%8D%C3%A1st-transformace-v-%C4%8Dlov%C4%9Bka/302460316521741


ZDROJ = http://heretic-wanbli.blogspot.cz/2012/04/blahoslaveni-jako-metoda-transformace.html