Motto neboli Kniha proroctví

Toto jsem viděl já, jménem nejmenovaný.
Bůh se na mne usmívá a já, mág a čaroděj, Jemu sloužím.
Tak pravím:
"Zástupce Jediného řekne Slovo a na zástup zlosynů padne hrůza..."

Alef

Toto jsem viděl:
Veliký Hospodin, Ten Jediný, sestupuje k zemi.
Rukou světel,
i rukou tmy sestupuje k zemi.
Dotýká se ohně – a hle, oheň vzplál.
A srdce lidí hoří,
i jejich domy hoří.
Dotýká se vody – a země se noří přes veliké hory do hlubin moří.

Jen málo času zbývá.

Z řad lidí povstali tři
a dali světu světlo.
Ti tři pak přijdou a zaplaví svět nocí.
Bůh odhrne závoj tajemství
a pohlédne na lid
i na své vyvolené - mocí.

Jedna hlava boha - temná,
začne připravovat lid na příchod Ježíše.
Druhá hlava boha - světlá,
bude lid varovat před hlavou temnou:
Čiňte pokání - rovnejte cesty Pána,
čas se přiblížil!

Potom přijde Henoch probudit zem.
Otevře ústa a řekne slovo boží.

Bét

Veškeré dílo Bůh postaví před soud,
i vše, co je utajeno.

Vidím moře obrácené k nebi,
a nebe obrácené k moři.
Vidím noc, jak sálá do tmy,
a den, jak svítí do světla.

Vidím člověka, jak strádá,
i jeho utrpení, jak strádá.
Vidím nenávist a okovy pekel.
Vidím lakomství a okovy ďábla.

Vidím nevědomost a okovy zvířete.
Vidím náruživost a okovy člověka.
Vidím závist a okovy duchů.
Vidím pýchu a okovy bohů.

Vidím Boha a jeho boj.
Bůh světla - posvátný trojúhelník kolem hlavy,
a třináct paprsků vyzářilo.

Vidím, jak třináct neštěstí udeřilo zemi.
Miliony duší stoupající k nebi blednou.
Vidím jejich tváře i utrpení,
kterak mizí.

Vidím svatou zemi a zemi kolem ní.
Vidím tyrana, co sžírá zemi.
Šelma strašná - devět hlav,
sedm ocasů a dvacet jedno oko.
Slyším chroptění té šelmy,
ale jiní neslyší, jiní nevidí,
dokud není pozdě.

Gimel

Bůh je světlem, jeho hlava svítilnou.
Víra je sluncem, člověk nástrojem.

Vidím dvojí obraz Boha, jeden temný a druhý světlý.
Jeden je od Boha a druhý menší.
Jeden je od Boha,
a druhý nápodobou.

Ten, vtisknut do závoje tmy,
jak fantom... chce nést pochodeň míru.
Naplněn sporem - slyším jeho nářek...
Chce nést pochodeň míru.
Běda zemi i moři!
Naplněn sporem, chce nést pochodeň války.
Země bude zamořena bolestí.

Dálet

Do prachu a špíny,
do vředů lidstva,
ponoří se Bůh, Ten Jediný.

Připraví vykoupení.
Ale jen ten, kdo choval život podle Slova,
jen ten bude vykoupen.

Satan jako drak se spojí s jihem.
S vládcem jihu... a v městě mocných se jeho syn vzmůže.
Ukáže moc Satanovu skrze zázraky. A soudu vládnout bude.



Viděl jsem noc, jak se propadá.
Stál jsem uprostřed té noci a naslouchal
a slyšel mocné hlasy.
Z dálky jako tisící, sté ozvěny,
se hlasy přiblížily, ozvěny zmohutněly v dunění.
A já, člověk v temnotě,
sám na prázdném poli,
zhrozil jsem se.

Pak náhle ryk mocných rohů, polnic
a sláva sestoupila.
Spatřil jsem oči archanděla - jako dva měsíce v úplňku
zářily svou mocí. A Gabriel promluvil -
jako hromobití ze všech stran:
"Slyš člověče, který nosíš jména mnohých,
slyš moje slova: modli se k Hospodinu."

Poklekl jsem a modlil se.
Vtom mě archanděl uchopil a nesl pryč.
Věděl jsem, že letím vzduchem,
avšak nohy stály pevně na zemi.

Modlil jsem se a viděl přes zavřené oči:
Hle - odkryté pole, bojiště, pole válečné.
Slyšel jsem nářek umírajících, stesk duší zemřelých.
Byl cítit pach mrtvol.

"To je Harmagedon a to jsou jeho mrtví."

Vav

Běžel jsem tmou,
klopýtal, rty pokřivené hrůzou,
tvář zpocenou strachem.
Nade mnou ani slunce ani měsíc.
Jen jediná hvězda svitla do očí.
Z té hvězdy pak vyšel stín.
Stín temnější než noc.
A já náhle viděl, že je den a ne noc.

Ten stín přede mnou na mne stále hleděl.
"Kdo jsi," zeptal jsem se.
Žádná odpověď.
Zeptal jsem se ještě dvakrát a stín promluvil.

"Jmenuji se Lucifer, jsem dítě noci.
Však noc není dnem a den není nocí.
Ani Bůh není bohem a Satan satanem.
Jsem obraz Boží jako ty.
Jsem Lucifer. Koupu se v tmách.
Tma je mé světlo a já jsem temnota.
Bůh stvořil tmu,
jsem dítě svého Boha."
Potom stín zmizel.

Zajin

Viděl jsem jak minul čas,
rok nebo století. Tisíciletí se přiblížilo.
A viděl jsem, co skrývá.

Byl den a já hleděl k nebi.
S modlitbou ve víru času
toto jsem viděl:

Drak a orel zaklesnutí v sobě.
V boji na život a na smrt.
Orlovy drápy - čepele mečů,
jeho zoban jak kleště z oceli.
Drak sám - oheň a skřípot zubů.

Viděl jsem dva trestance,
jak souženi bídou a třinácti neštěstími,
hrabou se ve spálené zemi a chtějí jíst.
Do úst si strkají bláto a špínu
a prosí. Jejich slova rozehnal vítr,
modlitba zanikla v ryku bitvy.

Viděl jsem dva archanděly.
Michael a Gabriel,
oba na křídlech větru vešli do bitvy
jako rána čtrnáctá.
Tu jsem viděl ohně, jak sežehly zemi,
i vodu, jak ji zaplavila.
Viděl jsem smrt i život věčný.

Chét

"Ó Hospodine, smiluj se.
Prosím Vznešeného."
Vidím tato slova, jak vycházejí
z úst Satana.
Vidím jak Jeho srdce hoří.

"Přichází spasitel,"
praví mesiáš.

Jedna Jeho část se dusí
a umírá pomalu a bolestivě.
Jeho lékem je zlost a rána se hojí.

"Již přichází ten, který povstal.
Ten, jenž byl mrtvý a povstal."

Satan padá k zemi, aby zemřel,
ale nezemře. Slyším jeho nářek i jeho smích.
Spoután řetězem pravdy byl vržen do propasti.

Tet

Viděl jsem popel padající z nebe
a viděl jsem lid spálené země.
Hle, veliká studna pravdy bude naplněna lží,
raněna slepotou lidí.

Bůh pošle Syna člověka, aby prorokoval
slávu Příchodu. Opustí ho v době jeho smrti - Syn
člověka zemře jako hříšník.

V den, kdy převezme moc,
otřese se zem a Bůh se projeví.

Jod

Vidím tři roky bídy a třináct neštěstí,
které postihnou zemi.
Slyším nářky, ale ne protest.
Slyším utrpení, ale ne modlitby.
Lidé se od Boha odvrátí.

Archanděl Gabriel přijde v člověku,
aby božímu lidu přinesl zvěst od Boha.
Do tří let ode dne smrti krále jihu
přijde na zem Ježíš Kristus a spasí duše lidí.
A lidu bude rozetnut vaz lži -
neposlechne rady.
Drak znovu sváže osvícené.
Na výročí smrti krále jihu Bůh sešle znamení pravdy:
Sedmkrát udeří moře,
aby očistilo duše soužících.

Kaf

Vidím jak se sbírá armáda orlů,
jak drak opět vede s orly boj.
Mnoho orlů padne, ale jeden zůstane.
Ten rozetne provaz lži pro sto čtyřicet čtyři tisíce lidí.
Ti budou vidět a pod křídly toho orla
se shromáždí na veliké hoře.
Satanův syn se vydá,
aby s orlem skoncoval, ale nenajde ho.
Bůh ochrání lid vidoucích,
aby vykonal, co vykonat musí.

Lámed

Vidím orla, jenž se skryl před synem Satanovým,
vidím jeho děti, je jich sto čtyřicet čtyři tisíc.
Jdou s hlavou hrdě vztyčenou, hlásajíce slovo Boží.
Jejich hlasy se vytrácejí po setkání s lidmi.
Tak se stane, že z tolika zbude jen maličko.
A i ti jsou vyhlazeni.
Byl to Bůh, kdo prstem ukázal?

Mém

Antikrist sejde k zemi, aby zničil orla.
Orel je zabit a syn Satanův
se postaví Bohu.
V tom hřmění:
" Ty, synu Satanův, zemřeš jako tvůj otec,
až nadejde čas. Do té doby tě nikdo nezabije,
nikdo ti neublíží, abys svůj vztek i nenávist,
i bolest a žal vytrpěl - jako můj Syn, i ty budeš trpět."
Tak pravil Bůh.

Nún

Tak se stane. Bůh sestoupí k zemi,
Jeho nohy zazáří tisíci anděly.
Tisíci hlasy bude znít Jeho ruka
a stovkami světel bude zářit Jeho prst.
Lidé náhle oslepnou tím světlem.
Tak se stane a Bůh sestoupí na zem.

Rozpůlí se obloha - polovinu pokryje tma,
druhou pronikavé světlo.
Když noc přijde z jihu a východu,
den přijde ze severu a západu.
Pak Bůh udeří zem.

Sámek

Konec je jasný jako světlo Boha, ale smysl uniká.
Nelze pochybovat o tom, co vidím...
Plný pochyb nahlédl jsem do úradku Boha a
viděl utrpení, lidstvu určené.

Ajin

Dokonalost je normou Boha, ne člověka.
Bože odpusť svému služebníku.
Buď vůle Tvá!



Viděl jsem černé slepice,
pokojně zobající zrní.
Najednou vyrazily k boji.
Viděl jsem bílou slepici, jak černé pobila.
Viděl jsem stříkat krev jako na porážce,
avšak krev nebyla slepičí.
Byla lidská a tekla z otevřených ran.
Její rudost mě omámila.
Slétli se dravci k veliké hostině.

Cadé

Pak jsem viděl, jak na zemi sestoupilo další světlo.
Cítil jsem velikou moc, poznal jsem Jeho tvář.
Ježíš Kristus, spasitel.
Pozvedl pravici,
kynoucím gestem ukázal, jeho rty se sotva pohnuly,
ale hlas zaburácel tak, že svrhl vládu pekel.

Kóf

Slyšel jsem Boží zpěv.
Hlasy andělů a jejich zpěv.
Viděl jsem nebeský chór.

Réš

Pokořena jest temnota.

Šin

Tak pravil Bůh.

Táv

Toto proroctví bylo sepsáno LP 9.5. 1998.

Žádné komentáře:

Okomentovat